Namáčení ořechů. Jak na to a v čem je to fajn?

Proč vůbec namáčet ořechy?

V přírodě se většina věcí děje s nějakým účelem. Proto asi nikoho nepřekvapí, že ořechy, coby ultravýživná tuková hmota mají trochu jiný účel, než nakrmit hladové žrouty.

V rostlinné říši je všeobecným principem proti nechtěnému sežrání antipredační strategie. Ať už se jedná o huňaté, těžko dostupné plody nebo trnité větvičky, případně nechutné bobule či přímo jedy.

Možností je spousta a řada druhů je víceméně úspěšně kombinuje. Když si vezmu na mušku ořech, to je skvělá hříčka přírody! Nejen že se chrání většinou těžce dostupnou skořápkou, ale jde na to mrška ještě chemicky. Jádra ořechů docela často obsahují nejedlé až jedovaté látky, které způsobí svému predátorovi nepříjemné pocity a snad ho i odradí od příští konzumace. Kdo by neznal starý trik z dob Sherlocka Holmese: cyankáli vonící po mandlích? (jinak řečeno kyanid draselný). Mnoho plodů skutečně obsahuje sloučeniny kyanidu, a to včetně jader jinak chutného ovoce, z nějž konzumujeme hlavně oplodí, jako jsou meruňky. Kromě toho jádra ořechů chrání kyselina fytová, která je považována za tzv. antinutrient. Váže na sebe minerály a stopové prvky jako jsou zinek, vápník, železo a brání tak organismu v jejich plném využití. V podstatě pomáhá jádru zůstat fresh do chvíle, kdy potká vhodné podmínky (vlhkost, teplota a výživa) a bude moct vyklíčit. A to je přesně moment, který když správně uchopíme, můžeme z ořechů a dalších semen vytěžit maximum. Namočením totiž zbavíme plody kyseliny fytové a zároveň v něm probudíme život formou uvolněných enzymů a dalších prospěšných látek spojených s přípravou semene na budoucí růst.

Dává to smysl? Pojďme si uvést příklad:

Mám doma sáček s kešú ořechy. Super! Nasypu je do misky a zaleju  dvojnásobkem vody. Do vody přihodím špetku soli (nejlépe mořské.

Misku přikryju třeba čistou utěrkou nebo jinou vhodnou látkou a nechám vodu spokojeně pracovat asi 3 hodiny v pokojové teplotě.

Poté vodu sleju a propláchnu ořechy čistou vodou. To je hodně důležité. Během namáčení se z nich totiž uvolňují odpadní látky. Na hladině je můžeme spatřit coby lehký film či oka nebo dokonce zákal. Ořechy oproti původnímu stavu získají na objemu a budou pro tělo daleko stravitelnější.

Super. Ořechy jsou namočené. Co teď?

Máme několik možností. Buď je můžeme jen tak sníst nebo je pomalu vysušit na plechu v troubě či v susičce (takovým se říká "probuzené a křupavé ořechy") anebo využít jejich krásně měkké konzistence a rozmixovat je ve výkonném mixéru nebo kuchňském robotu - to už záleží na konkrétní preferenci a zvoleném receptu. V létě jsem je použila coby krémovou složku květákové polévky.

 

POZOR! Každý druh ořechů vyžaduje jinak dlouhý čas namáčení a trochu jiné podmínky. Obecně vzato měkkčí plody se spokojí s časem kolem 3 hodin - kešu, makadamiové ořechy, piniová semínka. Mandle vyžadují aspoň 8 hodin nebo nejlépe přes noc, podobně vlašáky.